Nízká nezaměstnanost znamená pro většinu občanů výbornou zprávu. Pro zaměstnavatele naopak menší možnost výběru pracovníků, o které navíc musí bojovat nastavením lepších pracovních podmínek, což znamená vynaložení dalších nákladů nejen na školení zaměstnanců, marketing a personální inzerci. „Jde totiž o situaci, kdy je na trhu málo kvalitních uchazečů a společnosti musí investovat nemalé prostředky do zaškolování pracovníků, a to i v základních oblastech, jako například obecné dovednosti, znalosti jazyků, manažerské praktiky, kde platí zcela stejné pravidlo, jako u oborové praxe,“ říká Stanislava Bártová, personální ředitelka společnosti M2C.

Zjednodušeně řečeno, společnosti musí investovat nemalé prostředky do zaškolování pracovníků, a to i v základních oblastech, jako například obecné dovednosti, znalost jazyků, manažerské praktiky, kde platí zcela stejné pravidlo, jako u oborové praxe. Tento rozsah podpory byl v minulých letech zcela minimální, jelikož byl dostatek uchazečů, kteří tyto dovednosti již měli. Tyto vynaložené prostředky nejsou zřejmé, nicméně ceny služeb, které společnosti poskytují, by je nyní měly reflektovat. Mnoho společností se bohužel stále řídí i v oblasti lidských zdrojů motem, co nejvíce ušetřit. Poskytovatelé služeb se tak dostávají do situace, kdy nízkou cenou klienti tlačí na výběr zaměstnanců s nižšími dovednostmi, než které by bylo na danou pozici potřeba.

Kromě snižování nezaměstnanosti dochází v České republice i postupně ke zvyšování minimální mzdy. „A pokud roste minimální mzda, logicky se musí navyšovat i z hlediska zachování kvality platy zaměstnanců v přibližně stejném procentu. U většiny poskytovatelů služeb náklady na zaměstnance tvoří 90 procent ceny, proto se jakékoliv navýšení v této oblasti musí projevit i v konečné ceně. Pro zajímavost, minimální mzda se za období od 1. června 2013 do 1. ledna 2016 navýšila o 22 procent, v segmentu bezpečnosti a facility služeb narostly osobní náklady za stejné období o 24,5 procenta,“ pokračuje Stanislava Bártová.

To, zda jsou efekty zvyšování minimální mzdy pozitivní, je velmi diskutabilní. Statistiky ČSU potvrzují, že zvýšení minimální mzdy neznamená jednoznačně zlepšení situace pracovníků, ale naopak může vést spíše ke zvyšování šedé a černé ekonomiky. Pokud se podíváte na počet pracovních míst v oblasti bezpečnosti, za uplynulý rok klesl o skoro 700, přičemž ale objem peněz, které firmy vyplácely na odměny, zůstal stejný. To znamená, že firmy kličkují a hledají možnosti, jak obcházet zákony.

Hodně se v poslední době mluví otevřeně o faktech, že v průmyslu chybějí tisíce techniků. Českým strojírenským firmám sdruženým v Národním strojírenském klastru (NSK) chybí 10 procent vyučených absolventů. Jsou mezi nimi zejména elektrikáři nebo obsluha, programátoři a seřizovači moderních obráběcích strojů. K nedostatku potřebných pracovníků se vyjádřilo i Ministerstvo průmyslu a obchodu, které prohlásilo, že považuje renesanci technických oborů za svou prioritu. Cílem je propojit více školy s firmami a následně prosadit daňové úlevy pro zaměstnavatele, u kterých by žáci a studenti absolvovali praxi nebo odborný výcvik.

„Rozhodně lze říci, že je nutné aplikovat jiné náborové metody pro oblast facility managementu. Je zde kladen větší důraz na odbornost a praxi. Snažíme si pomáhat systematickou spoluprací s odbornými školami a vzdělávacími institucemi, kde oslovujeme studenty a absolventy nejenom s běžnou nabídkou práce, ale nabízíme mladým absolventům kvalitní zapracování a získání praxe v oboru pod vedením našich zkušených kolegů. Pro tento účel máme mimo systém Řízené praxe vybudované školící a praktické středisko. Snažíme se nespoléhat na zázrak a očekávat zástupy kvalitních uchazečů, ale aktivně pracujeme na jejich výchově“ dodala Stanislava Bártová, zástupkyně jedné z největších českých firem poskytujících integrované facility služby.

Pin It on Pinterest

Share This