PRAHA – Základním cílem Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterou tento týden schválila česká vláda, je podpora rozvoje architektury a stavební kultury a tím i zlepšení kvality prostředí vytvářeného výstavbou. K pozvednutí úrovně architektury a stavební kultury materiál shrnuje dosavadní analýzy, popisuje základní pojmy, sumarizuje relevantní dokumenty a související právní předpisy a zejména definuje vizi a určuje témata a cíle, kterým je třeba se věnovat.

Pro jednotlivé cíle definuje opatření, která směřují k jejich naplnění. Pro každé opatření určuje garanta – instituce, které se na plnění opatření mají podílet, a termín splnění opatření. „Přijetím Politiky architektury a stavební kultury České republiky chceme splatit dluh, jenž máme k prostředí vytvářenému výstavbou, které má na kvalitu našeho života přímý vliv a které bylo dlouhou dobu zanedbáváno. Zároveň se zařadíme po bok vyspělých evropských států, kde již obdobný dokument existuje, “ uvedla ministryně Karla Šlechtová při projednávání návrhu na Úřadě vlády ČR.

Naplnění jednotlivých cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky by mělo vést ke kvalitnější architektuře, hospodárným budovám vhodně zasazeným do okolního prostředí, přívětivému veřejnému prostoru a harmonickým městům i venkovu včetně okolní krajiny, s respektem k místním specifikům jednotlivých oblastí v České republice. Politika architektury a stavební kultury České republiky též podporuje vzdělávání odborné i laické veřejnosti, přispívá k podněcování zájmu obyvatel o kvalitu prostředí, ve kterém žijí a podněcuje vnímání architektury jako stávající nebo i budoucí součásti našeho kulturního dědictví. 

Zpracovat Politiku architektury a stavební kultury České republiky uložila vláda usnesením, kterým byla schválena Koncepce bydlení České republiky do roku 2020. Dokument připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s dalšími ministerstvy, jinými ústředními orgány státní správy, krajskými úřady, s Ústavem územního rozvoje, Českou komorou architektů, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR, vysokými školami a dalšími. Návrh prošel několika koly konzultací, své připomínky vyjádřila i veřejnost.

 Za vznik tohoto materiálu dlouhodobě lobovala Česká komora architektů (ČKA), podobný koncepční dokument věnovaný architektuře, urbanismu a stavebnímu rozvoji prý České republice scházel dlouhá léta. Česká komora architektů věří, že tento koncepční dokument přispěje k podpoře kvalitní architektury a zefektivní péči o vystavěné prostředí. Politika architektury a stavební kultury České republiky vychází z relevantních národních i evropských dokumentů a předpisů (mj. memorandum Architektura ve vzdělávání či Zelená infrastruktura). Zároveň ve spolupráci s odborníky navrhuje opatření a definuje zodpovědné a spolupracující instituce, mezi nimiž je i Česká komora architektů, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu kulturního prostředí. 

Materiál je určen především těm všem, kteří se účastní procesu výstavby, ať již na straně státní správy a samosprávy či dalších souvisejících institucí. Jasně formulované problémy a srozumitelnost jej zároveň předurčují k tomu, aby vzbudil zájem také u široké veřejnosti. To považuje Komora za jednoznačný klad, neboť architektura je věcí veřejnou a péče o ni by měla být společnosti vlastní. Jedině kvalitní prostředí totiž poskytuje kvalitní podmínky pro život a v neposlední řadě se od něj odráží i společenský a ekonomický vzestup dané země. 

Místopředseda ČKA Pavel Hnilička a člen přípravné skupiny ČKA v záležitosti politiky architektury dodává: „Přijetí tohoto dokumentu znamená, že se vláda přihlásila k architektuře, která je důležitou součásti naší kultury. Architektura významně ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Nejedná se totiž jen o domy a jejich interiéry, ale i o prostory mezi budovami, ulice, náměstí, nábřeží a parky. Přijetím politiky architektury se Česko zařadilo po bok vyspělých zemí západní Evropy, které dlouhodobě pečují o kvalitu vystavěného prostředí.“ Politika architektury a stavební kultury zahrnuje tři zásadní oblasti: Krajinu a sídla, Stavby a Vzdělávání, osvětu a výzkum, které v návazných oblastech odráží priority, jimž by se Česká republika měla na doporučení Ministerstva pro místní rozvoj věnovat na poli výstavby. Jedná se např. o zamezení rozrůstání sídel do okolní krajiny či důsledné začlení jednotlivých staveb do daného prostředí. Nechybí ani vyjádření podpory institutu městského architekta. Na prospěšnost zřízení této pozice přitom ČKA dlouhodobě upozorňuje. Posledním krokem bylo např. vydání programu Architektura pro komunální politiku a manuálu Městský architekt. 

Česká komora architektů považuje za podstatné, že se v Politice architektury a stavební kultury objevuje i problematika zadávání veřejných zakázek. Ty by podle materiálu měly usilovat o nejvyšší kvalitu plnění a nezohledňovat jako jediné kritérium nejnižší cenu. K efektivnímu vynakládání veřejných prostředků a zajištění odpovídající kvality doporučuje dokument využívat architektonické soutěže, a to i na zakázky malého rozsahu.

Pin It on Pinterest

Share This